Spojené království

Výhody studia ve Spojeném království

Špičkové britské univerzity patří k tomu nejlepšímu ve světe. Pro mnohé je samozřejmou výhodou, že studium je v angličtině. Ostrovní univerzity mají zároveň tradici pestrého studentského života. Každá má celou řadu zájmových nebo sportovních klubů. Jsou taky většinou velice dobře zorganizovány, administrativní úkony tak probíhají na rozdíl od mnoha kontinentálních univerzit hladce.

Poměrně typickou črtou univerzitního života jsou campusy. Ty se začaly budovat v 60. letech 20. století, kdy vznikaly tzv. nové univerzity. Ty vláda často umísťovala na venkov, poblíž menších měst (vznikli tak třeba Warwick, York nebo Lancaster University). Později začaly ubytovací, vyučovací, administratívni a sportovní kapacity do jakýchsi polocampusů soustřeďovat i starší univerzity, když se rozšiřovali. Výhodou campusu je samozřejmě to, že je všechno na jednom místě. Nevýhodou může být naopak, že někdy jsou umístěny relativně daleko od center měst a intenzivnějšího společenského života. (Na snímku část campusu University of York.)

Nevýhody

A nevýhody? U někoho to může být typicky britské špatné počasí, které je problémem hlavně na severu a na západě země. Někomu zase překáží britská strojenost.  

Akreditace

Stejně jako v mnoha jiných evropských zemích, má i Británie centralizovaný systém akreditace. Téměř všechny vládou akreditované britské university mají veřejnoprávní charakter. Fungují v první řadě ze školného a ze státních výzkumných grantů, i když pro některé je významným zdrojem příjmů i soukromý sektor a jeho výzkumné objednávky. Na oplátku musí univerzity dodržovať pravidla stanovena vládou, například strop na školné. Dvě univerzity ovšem fungují jako ryze soukromé, tedy nemají žádné příspěvky od státu a nemusejí dodržovat poplatkový strop. Tou starší je Buckingham University a nedávno pak za podpory několika akademických celebrit vznikla londýnská New College of the Humanities.

V Británii pak najdete taky instituce, které sice můžou vyučovat, ale nemají univerzitní akreditaci britské vlády. A pak se vyskytují i vysloveně podvodné aktivity. Před několika lety se několik stovek Američanú nechalo nachytat, když si poslali přihlášku na Oxford College. Po přijetí zaplatili “školné”, s domněnkou, že se jedná o slavnou Oxfordskou univerzitu. Ve skutečnosti se za názvem ukrývala schránková firma. Peníze se stratily.

Podobně je nutné hodně pečlivě prověřit online kurzy. Často i ty, které najdete v ponuce nejaké reálné university, protože ve skutečnosti nemají univerzitní akreditaci.

Reputace a řebříčky kvality

V Británii najdete různých řebříčků hodně. Nejstarší je ten, který sestavuje týdeník The Sunday Times. Svůj vlastní řebříček, Good University Guide, má i sesterský deník The Times. Podobně i další významný deník, The Guardian. Firma Mayfield University Consultants, která sestavila původní řebříček pro The Sunday Times, dnes vydává svůj vlastní, The Complete University Guide.

Tradičně nejlepší reputaci i špičkové umístění v domácích a světových řebříčcích kvality mají dvě nejstarší university, Oxford a Cambridge. Poměrně slavné jsou i skotské university. Nejstarší je St. Andrews, založená v roce 1413. Známá je i tím, že tady tradičně studuje následník britského trůnu, naposledy princ Wiliam. Známá je i University of Glasgow a především University of Edinburgh.

Významné a prestižní jsou i mnohé univerzity založené v 19. století. Britové mají pro ně název red brick universities, podle tradičně cihlové konstrukce hlavních budov. Patří sem London School of Economics and Political Science (LSE), University College London, Manchester University, University of Bristol (na snímku). Mezi špičku se probojovali i některé z tzv. new universities, které vláda založila v 60. letech, obyčejně ve venkovských oblastech: York, Lancaster, Warwick.

Obecně se dá říct, že solidní kvalitu určitě poskytne kterákoliv univerzita, která je součástí tzv. Russell Group, uskupení 24 elitních univerzit, které spotřebují valnou část britského veřejného výzkumního rozpočtu.

Přihláška

Britové i mezinárodní studenti musí pro přihlášení na bakalářské kurzy použít systém Universities and Colleges Admissions Service (UCAS). Na studium vyššího stupně je pak nutné se hlásit přímo na univerzitě.

Náklady, stipendia, pújčky

Na rozdíl od kontinentální Evropy se na britských univerzitách platí poměrně vysoké školné. Vláda stanovuje jeho maximální limit, v praxi si univerzity účtují částku blízkou nebo rovnou tomuto limitu, byť některé programy mohou být i levnější. Částka, kdysi kolem 3 tisíc liber, byla nedávno prudce navýšena. Od roku 2013 vás tak bakalářské stadium v Anglii, Walesu a severním Irsku přijde na 9 tisíc liber ročně.

To je částka pro studenta s britským a EÚ občanstvím (tedy i pro Čechy). Cizinci pocházející z teritorii mimo Evropské unie (overseas students) platí tzv. plné školné, které je ještě vyšší. Podrobnější informace poskytuje stránka systému UCAS.

Málokdo ovšem školné skutečně okamžitě platí. Britský i evropský student má nárok na sociální stipendium (odpuštění školného) a nebo si může zažádat o půjčku u vládou schválené instituce, Student Loans Company. Podrobnější informace najdete na stránce britské vlády.

Za programy na úrovni masters nebo PhD můžou být poplatky ještě vyšší. K tomu nemáte nárok na stejnou pomoc od vlády, jako na bakalářské úrovni. Na druhou stranu můžete získat grant od jedné z vládních výzkumních agentur. Pro humanitní odbory je to Arts and Humanities Research Board (AHRB), pro sociální vědy pak Economic and Social Research Council (ESRC). Bohužel, cizinec má nárok na plný grant jedině v případě, že před jeho zažádáním žil plné tři roky bez přestáni ve Spojeném království. Grant může dostat i bez toho, ale ten sa pak omezuje pouze na přeplacení školného.

Další granty a stipendia mají v ponuce přímo university, nebo další instituce. Dobrým vyhledávačem je portál Education UK, který podporuje Britská rada (British Council).

Je nutno dodat, že Skotsko má v oblasti školství vysokou autonomii. To se odráží taky na tom, že školné je zde nižší a pomoc studentům poněkud štědřejší.

Vědeli jste, že...

Dvě nejstarší univerzity, Oxford a Cambridge, mají silný systém „colleges“? Pro studenta z toho vyplývají dvě věci. Za prvé, kromě školné musí počítat také s poplatkem za členství v college (college fee), kde bydlí. Ten bývá hodně vysoký, ve výši nekolika tisíc liber. A za druhé, i když outsider vnímá Oxford nebo Cambridge jako jednu univerzitu se stejnou reputací, ve skutečnosti vládne uvnitř velká rivalita a colleges se mohou dost lišit kvalitou i kulturou. Mají také své vlastní tradice a pověst. Kupříkladu Magdalen College na Oxfordu je tradičně aristokratická, často skutečně pro synky a dcery šlechty, Balliol každý vnímá jako základnu levičáctví. Obecně platí, že starší colleges jsou mnohem prestižnější než ty nové, kterých členové pak mají nálepku druhotřídních studentů.

London School of Economics (LSE), University College London, King‘s College a další (celkem 18 škol a 10 výzkumných ústavú) patří vlastně pod jednu střechu, University of London? Ta málokdy vystupuje jako jednolitý celek, protože její součásti fungují víceméně samostatné, no často se dělí o vyučující, studenty i prostory a internáty.